Holky, pozor! Zlomme genderové stereotypy

To je titulek článku, který jsem napsala pro ICT Revue v roce 2008 (ICT Revue, 10. 6. 2008). Když si ho čtu téměř po osmi letech, tak musím konstatovat, že se v oblasti žen v IT z pohledu zaměstnanosti bohužel příliš nezměnilo — IT ženy jsou stále výjimkou, IT firmy stále vítají ženy, ale ty se nehlásí. Situace se ale mírně zlepšila na vysokých školách — více dívek studuje na Fakultě informačních technologií VUT v Brně díky jejich cílenému oslovování dívek na veletrzích Gaudeaumus a Letních školách IT pro dívky. Západočeská univerzita v Plzni také organizuje letní školu IT pro dívky pod názvem Týden Letní informatiky. Objevily se Czechitas, které učí dívky a ženy tvořit webové stránky a grafiku. V médiích se občas objeví informace o ženách v IT. Všechny tyto aktivity jsou skvělé, ale bohužel výraznější zvýšení zájmu dívek o studium informatiky se nekoná.

Věřím ale, že výraznější pozitivní změnu může přinést výuka programování všech žáků, kterou ministerstvo školství slibuje od roku 2020.  Pokud by totiž bylo programování povinné, tak by se ho dívky přestaly bát. To je podle mně správná cesta – umožnit všem (a nejen dětem ve speciálních kroužcích) seznámení s IT nejen jako uživatele, ale jako možné tvůrce. Navíc je dokázáno, že programování přispívá k rozvoji logického myšlení více než matematika (která rozvíjí více abstraktní myšlení). Touto cestou se vydávají i v USA, kde oznámil nedávno prezident Obama iniciativu Computer Science For All, díky níž se mají na školách s programování seznamovat všichni studenti.

A tady je můj starší článek Holky, pozor! Zlomme genderové stereotypy:

Dovoluji si vstoupit do diskuse o »ježkových vočích« s připomínkou, která mne napadla při čtení příspěvků o nízké úrovni absolventů informatických oborů v České republice a jež zřejmě bude v českém prostředí považována za poněkud excentrickou: není divu, že se talentů v IT nedostává, když čerpá pouze z poloviny populace – tedy z mužů.

V České republice pracovalo v roce 2007 podle údajů Českého statistického úřadu na pozicích ICT odborníků a odbornic 12,6 procenta žen, v roce 1995 jich na těchto pozicích pracovalo 34 procent. Výrazně poklesl poměr žen pracujících na pozicích spojených s programováním – zatímco v roce 1995 tyto pozice zastávalo 21 procent žen, v roce 2007 už jen 8,7 procenta. Klesající tendenci mají také počty dívek studujících na státních vysokých školách obory spojené s informatikou a informačními technologiemi. Z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání vyplývá, že zatímco ve školním roce 1996/1997 byly studentky v těchto oborech zastoupeny 20 procenty, o deset let později ve školním roce 2006/2007 už jen 10 procenty, přičemž v čistě informatických oborech pouze 2 až 4 procenty. A ačkoli patří obor ICT k nejperspektivnějším a nejlukrativnějším, rozhodne se pro informatické obory méně dívek než pro jiné technické obory – chemické (53 % studentek v roce 2006), architekturu (45 %), dopravní (31 %), stavební (29 %) či jadernou fyziku (20 %).

V rámci Evropské unie patří Česká republika k zemím, v nichž je poměr mužů a žen v ICT nejméně vyvážený – v roce 2004 zaujala 22. místo. A protože evropský průměr není celkově nijak slavný (v roce 2004 byly v ICT Evropanky zastoupeny necelými 17 procenty), snaží se Evropská komise tento nepoměr zvrátit. Jak letos v březnu upozornila evropská komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová, evropské země na opomíjení potenciálu žen v tomto klíčovém odvětví mohou doplatit – asijské země, které vykazují vysoký podíl dívek a žen v ICT a menší genderové rozdíly obecně ve všech oborech, vykazují v posledním desetiletí také nejvyšší ekonomický růst. V Jižní Koreji, Malajsii, Singapuru, Indii, Izraeli či Kataru jsou dívky a ženy v ICT zastoupeny 30 až 40 procenty, neboť od nich společnost očekává, že se budou o IT, na kterých jsou postaveny jejich ekonomiky, zajímat.

»Pokud nebude nedostatek kvalifikované pracovní síly v ICT řešen, evropský ekonomický růst se zpomalí a Evropě bude hrozit, že bude zaostávat za asijskou konkurencí. Potřebujeme překonat rozšířený stereotyp, podle něhož je kariéra v ICT nudná a příliš technická pro ženy, a místo toho musíme povzbudit ženy, aby mohly uspět v tomto vzrušujícím a inovativním sektoru, který nabízí mnoho příležitostí,« uvedla evropská komisařka Viviane Redingová. V České republice si přínos žen ve svých pracovních týmech již uvědomily mnohé nadnárodní ICT společnosti, které se snaží podporovat diverzitu svých zaměstnanců, aby mohly vyvíjet ICT nástroje vyhovující rozmanitým potřebám co nejširšího spektra lidí, a zvyšovat tak konkurenceschopnost svých produktů. Podle recruitera Lukáše Dočkala ze společnosti Advanced Search Technology, který se pohybuje na ICT pracovním trhu několik let, ženy navíc mají častěji než muži tzv. soft skills, které v současnosti zaměstnavatelé vedle technických znalostí tolik žádají – schopnost komunikovat se zákazníky a uživateli, prezentovat, vyjednávat, přátelsky vystupovat, hledat kompromisy, lépe spolupracovat, nabízet pohled na situaci z jiného úhlu, a jsou také lépe jazykově vybaveny.

Z vysokých škol začala nedostatek studentek jako první aktivně řešit v roce 2002 Fakulta informačních a komunikačních technologií VUT v Brně z iniciativy profesora a tehdejšího proděkana Jana M. Honzíka, který je přesvědčen, že ženy mohou obohatit tvůrčí týmy o přínos ženského pohledu na vytvářené systémy a produkty. Nedostatek studentek na Fakultě informačních technologií podle něj vede »ke zkreslenému vývoji mladých odborníků, kteří se v nejcitlivějším období budování svých profesních kompetencí nenaučí pracovním a sociálním dovednostem ve vztahu k druhému pohlaví přesto, že jednou nastoupí do prostředí, v němž budou ženy v řadě pracovních vztahů«. Od většího počtu dívek si profesor Jan M. Honzík slibuje i zvýšení úrovně studentů. »O jisté části přijatých studentů nelze říci, že mají skutečně solidní předpoklady k úspěšnému zakončení prvního – bakalářského stupně studia. Jsem hluboce přesvědčen, že kdyby na jejich místě byly průměrné, pečlivé a poctivé studentky, které se raději rozhodly studovat „méně náročné“ a více „měkké“ obory, dosahovala by fakulta lepších komplexních výsledků i nižší „úmrtnosti“ studentů,« uvedl Jan Honzík. Pro zvýšení atraktivnosti oboru zejména pro dívky fakulta zavedla »zaměření« orientovaná na rozšířené jazykové kompetence, na rozšířené kompetence v ekonomice a marketingu a rozšířené kompetence na počítačovou grafiku a multimédia. »Zaměření jsou volena cíleně tak, aby upoutala studentky středních škol a dodala „nezáživnému“ studiu očekávanou „příchuť“,« vysvětlil Jan Honzík, který připravuje první ročník Letní školy aplikované informatiky pro studentky brněnských gymnázií. Nově se snaží středoškolské studentky zaujmout také České učení technické v Praze, které zahájilo ve spolupráci se společností Hewlett-Packard společný komunikační koncept směřující na podporu zájmu o technické vzdělání a vědu mladých žen a dívek nazvaný »Holky, pozor«.

Vysoké školy a komerční ICT společnosti se zájmem o dívky a ženy ovšem stojí v České republice před náročným úkolem: jak dívky a ženy pro IT získat? Česká společnost je podle výzkumů velmi konzervativní, co se týká rozdělení rolí mužů a žen i volby povolání – a právě kariéra v ICT je v současnosti silně spojena s muži. Uživatelsky dívky používají počítače obdobně jako chlapci, ovšem hlubší zájem o počítače, programování a kariéru v IT projevují v souladu se všeobecným očekáváním téměř výlučně jen chlapci. Když chlapec neví, co bude studovat, vybere si automaticky »počítače«, obdobně jako si dívky s podporou svých rodičů vybírají ekonomické a pedagogické obory. O tom, že pohlaví není dostatečnou kvalifikací, svědčí stesky nad kvalitou jak IT odborníků, tak učitelek. Vzhledem k tomu, že je v českém prostředí kariéra v IT spojena tak silně s muži, musejí být dívky k zájmu o počítače aktivně povzbuzovány a motivovány rodiči i učitelkami a učiteli a nejlépe již na prvním stupni, kdy nejsou zájmy chlapců a dívek tak vyhraněné podle pohlaví, jako je tomu v době dospívání. V této době už většina dívek o budoucím směřování do této oblasti neuvažuje, a proto buď o získání odbornějších počítačových dovedností (například základů programování) neusiluje, nebo ani nemá příležitost je získat, protože na základních i středních školách je v současnosti  informatika ve srovnání s ostatními předměty podceňována, jak vyplývá z »Analýzy výuky informatiky na základních a středních školách v ČR a srovnání se zahraničím« zpracované v roce 2007 Romanem Kvašňou na VŠE.

Informatika dosud nebyla v systému vzdělávacích programů, který je od školního roku 2005/2006 postupně nahrazován Rámcovým vzdělávacím programem, povinným předmětem, a dívky zatím nemají šanci zjistit, zda by je informatika bavila nebo zda pro ni mají vlohy. V novém Rámcovém vzdělávacím programu je informatice vyhrazena pouze jedna hodina na prvním stupni a jedna hodina na druhém – a jedná se »pouze« o výuku uživatelských dovedností. Na běžných gymnáziích a středních odborných školách (s výjimkou průmyslových) není situace o mnoho lepší. Čtyřletá gymnázia musejí povinně zařadit dvě hodiny týdně pouze v 1. ročníku studia, ředitelé gymnázií mohou libovolně v kterémkoli roce studia zařadit další hodiny na výuku informatiky. Pro všechny střední odborné školy je povinný předmět informační a komunikační technologie 4 hodiny týdně v součtu za všechny ročníky. V rámci výuky se studenti mají naučit používat výpočetní techniku v osobním i pracovním životě a tomu odpovídají i učební osnovy. Malý důraz na informatiku souvisel v uplynulých letech s nedostatečným technickým vybavením škol, dnes je důvodem nedostatek učitelek a učitelů informatiky – samozřejmě v důsledku nízkého platového ohodnocení, rozdíl mezi školstvím a ICT sektorem je totiž propastný. Školní výuka informatiky je přitom pro dívky důležitější než pro chlapce, kteří si častěji hledají cestu k IT sami. Dívky se ve svém volném čase informatikou a programováním nezabývají, protože to na rozdíl od chlapců nemají »v popisu své ženské role«.

Řešením nedostatku informatiků i informatiček by mohla být podle mnoha odborníků zabývajících se výukou programování jeho povinná výuka. Bohumír Soukup, autor výukového programu Baltík pro děti i dospělé, je jejím velkým zastáncem, neboť se domnívá, že povinnou výukou programování už na prvním stupni se děti naučí nenásilnou formou počítač nejen ovládat, ale zároveň procvičují logické myšlení. Výuka programování může být hrou a může rozvíjet schopnosti, které děti později uplatnění v kterékoli profesi – s Baltíkem se podle Bohumíra Soukupa děti se naučí řešit problémy, rozvíjejí svoji kreativitu, učí se pracovat na projektech a dodržovat termíny, rozvíjejí komunikační schopnosti, neboť musí k projektům psát dokumentaci a prezentovat je na veřejnosti. »Nedostatek programátorů a programátorek je proto, že si všechny děti nemají šanci vyzkoušet, zda by je programování bavilo a šlo jim. Všechny děti se učí chemii či fyziku a také nikdo neříká, že z nich budou chemici či fyzici. Práce s počítačem je přitom dnes nutná ve všech profesích,« uvedl Bohumír Soukup. Tím se ovšem dostáváme k tomu, co v dosavadní diskusi bylo již několikrát zmíněno: cílem by měl být jiný školský systém, postavený spíše na logickém a samostatném řešení problémů než na memorování předepsané látky.

Na závěr bych ráda zdůraznila to, že regionální rozdíly v zapojení žen do ICT dokazují, že vztah žen k informačním a komunikačním technologiím vyplývá ze společenských podmínek a není biologicky determinován, a lze tudíž změnit. Ovšem nikoli snadno, jak ukazují zkušenosti z mnoha evropských zemí (např. Velká Británie, Belgie či Německo), které se o získání většího počtu dívek snaží už řadu let. Ukazuje se, že tento »problém« nevyřeší jedna kampaň nebo jedno opatření, ale souhra několika faktorů – genderově nestereotypní výchova v rodinách a výuka ve školách, posílení výuky informatiky na základních školách (nejlépe již na prvním stupni) i středních školách, aktivní prosazování rovných příležitostí na pracovním trhu a větší propagace pracovního uplatnění, které nabízí obor informačních a komunikačních technologií i ženám. Země, kterým se podaří motivovat více žen do oboru ICT, mohou v budoucnu čerpat z jejich talentů tak, jak se to daří některým asijským zemím.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>