Doc. Ing. Zdena Rábová, CSc. (1936 - 2006)

Doc. Ing. Zdena Rábová, CSc. jako reprezentantka žen-inženýrek patřila k ojedinělým osobnostem nejen v rámci Fakulty informačních technologií, na níž působila, ale i v technickém vysokoškolském vzdělání vůbec. Podílela se na vytvoření a vývoji samostatného počítačového oboru v České republice i na tvorbě všech studijních plánů a programů v softwarových oblastech. Byla zakladatelkou brněnské školy modelování a patřila k předním odborníkům v této oblasti v celé republice.

Doc. Zdena Rábová se narodila 17. 12. 1936 v rodině úspěšného a moderně smýšlejícího lékárníka a podnikatele PhMr. Merlíčka a jeho ženy, učitelky hudby rozené Šaškové, původem z Velkého Meziříčí, pocházející z rodiny vlastnící známou tiskárnu, jejíž formuláře na vysvědčení zdobí nejeden rodinný archív.

Doc. Ing. Zdena Rábová, CSc.

Většinu svého dětství a mládí prožila se svými třemi sourozenci, starším Jankem a mladšími Mikou a Jirkou v osvíceném prostředí Ivančic. Komunistická totalita zavřela jejího otce do vězení, výrazný talent mladé Zdeny však překonal různé překážky. V roce 1955 maturovala na Gymnáziu Jana Blahoslava v Ivančicích a podařilo se jí zahájit vysokoškolská studia na stavební fakultě brněnské techniky, byť to nebyl zamýšlený studijní obor.

Stavební fakultu VUT v Brně ukončila v roce 1960 a od roku 1963 se začala zajímat o tehdy nový obor - programování na číslicových počítačích. Svou odbornou kariéru v oblasti počítačů zahájila pod vedením prof. Drahoňovského na stavební fakultě, kde navštěvovala kurzy programování na počítači LGP 30 v Laboratoři počítacích strojů VUT.

Od 1. 2. 1965 byla přijata na katedru počítačů Fakulty elektrotechniky VUT v Brně. Po zbudování laboratoře s počítačem MSP-2A jsem byl mezi čtyřmi mladými absolventy, kteří se stali jejími podřízenými. Tvořili jsme její "družinu" a pod jejím vedením jsme získávali první učitelské, publikační a vědecko-výzkumné zkušenosti. Nesmazatelně se zapsala do vývoje našeho lidského i odborného profilu a v nekonečných diskusích i sporech se rodilo mnoho nových koncepčních myšlenek, především v oblasti programování, programovacích jazyků, modelování a simulace.

Zakladatelka brněnské školy modelování

V dílně, která nese pečeť jejího vedení, se zrodil nejen první východoevropský překladač jazyka Algol 60, ale také u nás první texty o jazyku Pascal, a řada původních nástrojů, projektů a publikací. Byla zakladatelkou brněnské školy modelování a patřila k předním odborníkům v této oblasti v celé republice. Přes 20 let vedla skupinu Programování a modelování. Svou vědeckou a odbornou práci zaměřila do oblasti simulačních jazyků a jejich překladačů.

V roce 1975 obhájila kandidátskou disertační práci "Simulace diskrétního systémů". Svou habilitační prací "Abstraktní a simulační modely dynamických systémů" podala v roce 1978 a v roce 1980 byla jmenována a ustavena docentkou. Je autorkou a spoluautorkou 18 titulů skript a z jejího vědeckého vedení vzešly desítky absolventů doktorského studia, řada docentů, tři profesoři a jeden kněz s vědeckou hodností v počítačovém oboru. Dva profesoři z jejího "chovu" dosáhli na funkci děkana.

Její hluboké odborné znalosti spojené s neomylnou intuicí hluboce ovlivnily zejména personální a strukturální vývoj pracoviště, z něhož vznikla Fakulta informačních technologií. Její podíl na vedení nového Ústavu inteligentních systémů byl lví.

EPOS 2
Počítač MSP-2A (Foto Hana Mahlerová, VÚMS)

Více než tři desítky let se věnovala organizaci soutěže studentské tvůrčí činnosti, která díky ní neztratila - jako jedna z mála v republice - kontinuitu ani v kvasu raných 90. let 20. století.

Doc. Rábová byla vzorem inženýrky, která při své skromnosti, systematičnosti, sebekritičnosti i vytříbenými schopnostmi svého písemného projevu pomohla ve vědecké i vzdělávací kariéře mnoha mladším inženýrům. Její citlivý lidský postoj výrazně kultivoval většinu mužského okolí.

Měla všechny atributy profesorky, ačkoliv o tento titul nikdy neusilovala. Žádná kancelář, kterou znám, neměla a nemá takové kouzlo zvláštního informačního centra, jako Zdenina kancelář. Nikdo po zaklepání nečekal před dveřmi a kvaziparalelní způsob "obsluhy" kolegů, kteří u ní právě seděli na poradě či návštěvě, i studentů, kteří právě zaklepali na dveře, byl skutečně nadstandardní a neobvyklý.

Lidská dimenze osobnosti Zdeny Rábové má téměř kultovní rozměr. Je symbolem pro pracovitost, čestnost, skromnost a při tom starost o prospěch či problémy ostatních. Zdena byla vždy ochotna udělat práci za někoho jiného, nebo napravit jeho zmetky. V jejím projevu nebylo nikdy slovo "já" spojeno s její osobou, jejím zájmem, či potřebou a slovo "děkuji" říkala i těm, kteří sami měli děkovat.

Obdivoval jsem její vrozenou ženskou schopnost a intuici nalézat řešení tam, kde bychom je my ostatní nehledali. Smysl pro humor, neokázalé chování a nesentimentálnost byly příslovečné. Tyto projevy se ukázaly zvláště výrazně v období po začátku její zákeřné nemoci. Nikdy si nestěžovala a jejím prvním přáním bylo dostat se do práce, do své kanceláře, za svůj stůl. Když už bylo opravdu zle, odpověděla na otázku, jak je: "Je to blbý, ale oni mi něco dají, abych mohla přijít do práce".

Zemřela v nedožitých sedmdesáti letech, uprostřed plné práce 18. 5. 2006 v Brně. V docentce Rábové ztratila velkou osobnost a velkou "Paní Inženýrku" nejen její milovaná rodina, manžel a významný matematik Miloš Ráb (†2007), dcera Milena a vnoučata Verunka a Miloš, ale i její ústav, její fakulta, škola i česká akademická obec.

Prof. Ing. Jan M. Honzík, CSc.

Přečtěte si i o dalších ženách v historii IT: