Ženy v historii IT

Ačkoli se to zdá být překvapivé, u počátků počítačů stály také ženy, které však z historie zmizely, a počítačové technologie byly spojovány od počátku výhradně s muži. Na této stráce si můžete přečíst příběhy pěti významných žen v historii počítačových oborů – Angličanky Ady Lovelace, Američanek Grace Hopper, Kathleen McNulty a Anity Borg a české docentky Zdeny Rábové z brněnského VUT, která se podílela na vytvoření a vývoji samostatného počítačového oboru v České republice (resp. ČSSR).

Za první historicky první programátorku (a programátora) je považována komtesa Ada Lovelace, dcera slavného anglického básníka Lorda Byrona, která se podílela po boku skotského matematika Charlese Babbage na vývoji předchůdce dnešních počítačů.

Počítačové technologie se začaly rozvíjet v období druhé světové války. Na konci 30. let 20. století sestrojili Britové stroj Enigma, který umožňoval dešifrovat patrně od roku 1940 všechny zprávy z Berlína.

Prvním počítačem byl programovatelný kalkulátor ENIAC (Electronic Numerical Integrated Computer), který vyvinuli čistě pro vojenské účely ve Spojených státech amerických J. Presper Eckert a John W. Mauchly v roce 1943 na Moore School of Electrical Engineering na Pensylvánské univerzitě. Úkolem tohoto velkého sálového stroje (vážil 30 tun) bylo vypočítávat dráhy střel pomocí balistických tabulek.

V důsledku nedostatku pracovních sil v době druhé světové války ženy nahrazovaly muže, kteří odcházeli do armády, a výjimkou nebyl ani projekt prvního počítače ENIAC, na kterém se ženy významně podílely.

V novinách a časopisech otiskla americká armáda inzerát s titulkem „Hledají se ženy s vysokoškolským vzděláním v matematice“ („Wanted: Women With Degrees in Mathematics“). V inzerátu bylo dále uvedeno, že armáda ženám nabízí vědecké a inženýrské pozice ve Filadelfii, které dříve zastávali muži. Přibližně stovka absolventek matematických oborů bylo najato, aby prováděly složité a monotónní výpočty balistických tabulek pomocí stolních kalkulaček.

Šest z nich (Kay McNulty, Betty Jennings, Betty Snyder, Marlyn Wescoff, Fran Bilas a Ruth Lichterman) bylo později vybráno, aby vytvářely programy balistických výpočtů, neboť v této době bylo programování považováno za ženskou práci (na rozdíl od konstruování hardwaru), která nevyžadovala vlastní invenci – programátorky „pouze“ převáděly výpočty do algoritmů, podle nichž byl výpočty schopen zpracovat ENIAC. Časem však programátorky (nazývané operátorky) zjistily, že bez znalosti hardwaru programovat nemohou, a proto se naučily i to, jak ENIAC funguje.

Když byl po válce v roce 1946 počítač ENIAC představen veřejnosti za přítomnosti žen, které se na jeho fungování během války významně podílely, média tuto skutečnost zcela opominula a popisovala stroj jako dílo mužů-inženýrů. Ženy se z příběhu ENIACu zcela vytratily, v médiích se neobjevily na žádné fotografii. Nový obor výpočetní techniky (computing engineering) byl představován jako mužský obor.

Nejslavnější z poválečných amerických programátorek byla Grace Hopper, která jako první žena získala doktorát z matematiky na Vassar College a v hodnosti admirála námořních reserv se podílela na vývoji počítače Harvard Mark I.

Do historie IT se výrazněji zapsala také Anita Borg, která byla ve Spojených státech jednou z mála žen s doktorským titulem v počítačových vědách, a která se s úspěchem prosadila ve vývojových týmech největších počítačových společností. Ve Spojených státech začala již v 80. letech 20. století usilovat o větší zapojení žen do IT. Na její počest Google uděluje od roku 2004 stipendium Anity Borg.

Historie IT v České republice

V socialistickém Československu se obor výpočetní techniky (až do 80. let 20. století do tohoto oboru zapadaly komunikační technologie jen okrajově a název informatika se nepoužíval) prosazoval s obtížemi. Výpočetní technika se vydělila z kybernetiky, která byla v 50. letech 20. století v Československu zakázána jako buržoazní pavěda, místo kybernetiky se tehdy používaly pojmy „automatizace“ nebo „řídicí technika“.

EPOS 2

Operátorka u počítače EPOS 2 (Foto Hana Mahlerová, VÚMS)

Za zakladatele oboru výpočetní techniky je považován profesor Antonín Svoboda, kterému se i přes nepřízeň historicko-politických okolností podařilo začátkem padesátých let přesvědčit vedení Akademie věd o perspektivnosti tehdy zcela nového oboru a založit v roce 1952 Ústav matematických strojů ČSAV (v roce 1957 se z něj stal Výzkumný ústav matematických strojů – VÚMS).

Profesor Antonín Svoboda (1907-1980) se seznámil s počítači (stroji na zpracování informací) v době svého působení v USA v letech 1940-46 na slavném Massachusetts Institute of Technology, kde se podílel na vývoji zaměřovače Mark 56, který byl využit v závěru 2. světové války v bojích v Tokijském zálivu. Po návratu do Československa propagoval vývoj počítačů, neboť se domníval, že „tak jako Švýcarsko může být na hodinky, může být Československo na počítače“.

Jako docent ČVUT založil v roce 1948 a do roku 1955 vedl výzkumnou skupinu samočinných počítačů. V roce 1952 se stal zakladatelem a až do roku 1964 ředitelem Ústavu matematických strojů ČSAV v Praze. Po emigraci do USA v roce 1964 působil do roku 1977 jako profesor UCLA (University of California, Los Angeles) zabýval se výpočetní technikou a technickou kybernetikou.

Československo díky invenci Antonína Svobody patřilo na začátku 60. let 20. století době mezi špičku v oboru a stalo jednou z prvních zemí, kde byl vyvinut prototyp vlastního počítače (reléový samočiný počítač SAPO), který byl představen v roce 1957, a posléze byl zahájen vývoj a výroba dalších modelů (EPOS 1, EPOS 2, ZPA601).

S rostoucím významem číslicových technologií, které pronikaly do všech oblastí a nebylo bez nich možné pracovat, bylo postavení odborníků z oboru výpočetní techniky podle programátora VÚMSu Václava Trojana někdy až směšně přeceňováno, jak to podle něj ukazuje i komedie „Jáchyme, hoď ho do stroje“.

Statistiky zaměstnanosti v ČSSR v 70. a 80. letech 20. století poskytují údaje o zaměstnání pouze souhrnně v jednotlivých oblastech (např. Věda a výzkum), a proto nelze zjistit přesné počty zaměstnanců v ICT profesích. Podle pamětníků a pamětnic, který pracovali ve VÚMSu a výpočetních střediscích, zastávali odborné pozice převážně muži.

Jednou z reprezentantek žen-inženýrek byla Doc. Ing. Zdena Rábová, CSc., která patřila k zakladatelům oboru, Katedry samočinných počítačů na elektrotechnické fakultě VUT v Brně i samostatné Fakulty informačních technologií VUT. Byla zakladatelkou brněnské školy modelování a patřila k předním odborníkům v této oblasti v celé republice.

Do budoucna bychom rádi představili na této stránce další významné české ženy v historii IT.

Počítače v dobách socialismu

V socialistickém Československu budily počítače nadšení i odstup (FOTO: Česká televize) Pořad Retro České televize mapoval, jak do československých podniků i domácností pronikala výpočetní technika. Reportáž Retra diváky zavedla do Výzkumného ústavu matematických strojů (VÚMS), kde se vznikaly první československé počítače. Pořad připomněl, jak složité bylo si pořídil počítače ATARI nebo ZX-Spectrum ze Západu, jak vypadala výuka výpočetní techniky a výukové programovací jazyky KAREL a Basic a jak snadné bylo stát se v socialistickém Československu nadějným mladým programátorem.

Více o ženách v historii IT:
When Computers Were Women

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>